TLAPKROS 2020

Rok 2020 je pro většinu z nás ve všech směrech zakletý, a tak byl i letošní Tlapkros zkouška ohněm pro celý organizační tým. Letos se konal druhý ročník tohoto závodu, avšak první oficiální, tedy schválený a zařazený do termínového kalendáře České asociace sleddogsportů.


Ta převážně administrativní a plánovací část Tlapkrosu 2020 byla zahájena víceméně ihned po skončení prvního ročníku, kdy nám čerstvé dojmy, pocity a reakce závodníků i veřejnosti velmi pomohly s vizí ročníku druhého. Že to bude výzva se statusem oficiálního závodu jsme ale plánovali už dávno před tím. Vše se rýsovalo velmi dobře. Těšili jsme se.

Události letošního jara a tedy i velmi předčasně ukončená musherská závodní sezóna nám však ukázaly, jak mnoho může být během chvíle pryč. Doufajíc, že na podzim, kdy se Tlapkros koná, už bude celá situace v pořádku, jsme si nad tím vším posteskli, avšak s přípravami neotáleli. Až téměř do posledních vrcholných příprav vše vypadalo nadějně a nikoho snad ani ve snu nenapadlo, že se těsně před termínem konání Tlapkrosu zhorší pandemická situace natolik, že jeho konání bude v přímém ohrožení. Celý náš klub se semknul, každý kdo jen trochu mohl se zapojil do pořadatelské maturity, ověřoval nejasná omezení akcí, sháněl dezinfekce, dávkovače, roušky, nabízel pomoc...

Uf! Tlapkros bude! Oddechli jsme si pouhý jeden den před zahájením akce. Aby nám to ale neprošlo tak snadno, od pátečního rána nebe zdobily nepřetržité provazy deště, což mělo nejhorší dopad na náš polní stake-out. Doufali jsme, věřili, snad se i modlili, že věta "Tady nikdy neprší!" dostojí svému významu, ale marně. No, není čas na naříkání, my se těšíme, závodníci se těší, vše je připraveno do posledního detailu, trasa je krásná, zázemí funkční, jdeme vítat první přijezdivší.

Vybaveni rouškami a dezinfekcemi jsme odbavili závodníky, kteří na místo dorazili už v pátek večer, druhou část pak v sobotu ráno. Následoval musherský meeting, kde byli závodníci seznámeni se základními pravidly, značením tratí a obtížnými úseky. A jde se na to!

Koloběžkář a herec Václav Liška, který nás svým moderátorským umem celý závodní víkend provázel, začal svolávat první závodníky ke startu. Provazy deště nás stále neopouští, ba dokonce přidávají na síle, teploměr ukazuje pouhých 5 °C. Závodníky oficiálních kategorií čeká technicky velmi náročná trasa dlouhá přibližně 4,3 km a skrytá pár centimetrů pod vodou, kterou les nestíhal vsakovat. Jednodušší trasu, avšak o nic méně mokrou, si užili příchozí závodníci v délce 2,5 km a dětičky v délce 1,5 km. Závodníci mající splněnou závodní licenci startovali ve třídách BKJW, BKJM, SC2, SC1, CCM, CCW. Příchozí a děti závodili pouze v canicrossu.

Po proběhnutí posledního závodníka cílem se začaly chystat sobotní výsledky a vyhlášení jednodenních kategorií - tedy příchozích a dětí. Mezi příchozími muži zaválel domácí člen MK Tlapky v tahu junior Fanda Ježek s Májou, ženy ovládla Míša Srchová s Rickem z TJ Sokol Maxičky a mezi úžasnými dětskými bojovníky nejvíce zazářil Matěj Suchý se Bzukem a Sára Kdýrová oba z TJ Sokol Maxičky.

Sobotní odpoledne pak někteří využili k servisu své koloběžky u stánku Koloběžky Brandýs, výběru nového musherského vybavení u MushGo, nákupu dřevěných šperků od Graphic design for breeders, občerstvení U Jezírka… a nebo k vyprošťování aut z podmáčeného stake-outu.

Je tady neděle, druhý závodní den a... neprší! Les dokonce stihl vsáknout většinu vody, a tak jsme se těšili na druhé závodní kolo, které alespoň částečně dostojí tomu, že Tlapkros je dryland závod, tedy závod na suchu. A byla to tedy jízda! Neuvěřitelné časy nám předvedli jak bikeři a koloběžkáři, tak běžci se svými úžasnými čtyřnožci, kteří zde byli zastoupeni velmi pestrou škálou plemen - od různých malých i velkých kříženců, přes Border kolie, Sibiřské husky, Samojedy až po speciálně šlechtěné Evropské saňové psy a mnoho dalších.

Nedělní vyhlašování patřilo dvoudenním kategoriím, kde bikejöring ovládl mezi muži Marian Kdýr z TJ Sokol Maxičky a mezi ženami Linda Suchá se Cvokem taktéž z TJ Sokol Maxičky. Scooterjöring se dvěma psy patřil maxičkovskému sokolíkovi Jirkovi Suchému s Tyčkou a Buřtem, stejně jako se Špekem scooterjöring s jedním psem. Nejrychlejším mužem v canicrossu byl Petr Fochler s Cashem z SK Děti Severu a nejrychlejší ženou Martina Štěpánková s Nickem též z SK Děti Severu. Také někteří příchozí závodníci poměřili své síly ve dvou kolech a nejrychleji si s tím poradila Michaela Šperlingová s Chilli Chuckie. Kompletní výsledky najdete ZDE.

Chvilku slávy si po vyhlášení užil i náš novorozený "člen" Oliver Kříž, který se narodil pár dnů před závodem, tak ať jsi zdráv! Celý závod byl pak zakončen poděkováním všem... a traktorovou hitparádou na stake-outu.

Jako předseda klubu a ředitel Tlapkrosu nemohu být dojatější a pyšnější. Když si jen vzpomenu na naše pořadatelské začátky, nestačím se divit, kam až se to celé posunulo. A protože je mi jasné, že jsem samým dojetím u toho mikrofonu určitě na něco zapomněla a také to nemohli slyšet všichni, kterých se to týká, dovolte mi vyjádřit ještě jednou své obrovské poděkování:

Členům výkonného výboru klubu, Kristýně Zábranské a Petře Křížové, za pomoc s podstatnými věcmi, bez kterých by se závod neobešel, jako byl výběr trati, zajištění zázemí a sponzorů.

Závodníkům za to, že v nás vložili svou důvěru a dorazili, že se během závodu i celé akce chovali slušně, dodržovali pravidla a v celém areálu udržovali špičkový pořádek.

Sponzorům a partnerům, z nichž někteří to s námi měli vážně těžké, ale nevzdali to a pomohli nám závod uspořádat. Konkrétně město Hostivice, Vojenské lesy a statky, Agra Řisuty, Myslivecký spolek Záboří-Libovice, TimerControl, Sokol Falco, koloběžky Kickbike, Graphic design for breeders, restaurace U Jezírka, MushGo, Šandera ovoce a zelenina, Koloběžky Brandýs, ToiToi, nakladatelství PLOT, AZ dogcare, Nikol Photo, zemědělci s traktorem a hasiči Plchov.

A ten největší dík patří našim skvělým členům, pomocníkům a dobrovolníkům. Jsou to hrdinové! Jsou to ti, kteří stáli v zimě na dešti a startovali, hlídali a fotili na tratích, fandili v cíli, pomáhali s vrcholnými přípravami, vytahali nespočet aut z podmáčeného pole, zapůjčili na závod své vlastní věci, přivezli občerstvení, pomohli s úklidem, někteří dokonce ještě zvládli domácí klub reprezentovat a závodili...a víte co? To všechno s radostí a úsměvem na tváři.


Jak to nyní vypadá s dalším ročníkem Tlapkrosu říct nedokážu, tato pořadatelská maturita v nás toho tolik zanechala, že si teď dopřáváme spíše "pořadatelské prázdniny". A jaký dojem zanechal závod na našich pomocnících? "Jedna věc, která charakterizuje letošní Tlapkros:"

- 5, 4, 3, 2, 1, GO!

- Neboj se, to vytáhnem!

- Když je vůle, je i cesta.

- Tady nikdy neprší!


Kompletní fotogalerii od naši členky Lucie Dohnanské a odkazy na další alba najdete na našem Facebooku.

96 zobrazení

Rubriky:

Facebook

Instagram

YouTube

Nabídka

©2021  Musher klub Tlapky v tahu (oddíl TJ Hostivice, z.s., člen České asociace sleddog sportů a České unie sportu) | Užití veškerého obsahu je bez souhlasu zakázáno.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now